1. (kde, komu) ohlásit se, přihlásit se: jidechu všickni, aby sě opowyedyeli, každý v své město EvBeneš 96a (L 2,3: aby sě pokázali ~Seit, aby sě každý ukázal ~Ol, chtiece sě osvědčiti ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, aby se přiznali ~Lit, aby sě přiznávali ~Pad, ~Praž) ut profiterentur; nesl je [těla popravených mistr Jičín] do Betlema, neprosiv pánuov za to, ani se jim opověděl, aby ta těla chtěl vzieti LetVrat 11; jeden na druhého škodu nemá táhnúti [v případě války]…, než má se opowiedieti tu, kdež ležeti chce TovačA 71a (se opovídati ~C); vrátil se [vypovězený] zase, nám se neopověděv ani vám [kutnohorským úředníkům] ArchČ 6,98 (1480); ║ mně [Smilovi] jsú se opověděli ti lidé za mój člověk dědičně ListářRožmb 1,220 (1437) dali se v poddanství; kdož by obeslán jsa… svévolně nepřišel [do cechu] aneb se neopověděl ArchČ 16,529 (1498) neomluvil se

2. jur. (kde, komu, přěd kým [u soudu, úřadu ap.] čím [jménem], odkud, na koho ap. že…) úředně se ohlásit, přihlásit se v zájmu zajištění svého práva (s uvedením svého jména, bydliště, s obviněním někoho, popř. s výpovědí, že…): aby sě oba [pohnaný i žalobce] opowiediela na ten rok [k přísaze]…, a kterýž by sě neopowyediel, ten by svú při ztratil ŘádZemA 56b coram ipsis beneficiariis se significando nominando comparebunt; když přijde svědčenie, tehda rúcho krvavé okázati přěd úřadem a s ním sě třikrát opowiedieti, ráno, v poledne a k večeru DubA 3a; tu [u nižších úředníků] sě i jménem svým, i odkud, i proti komu jménem a odkud opowyedyety [žalovaný i žalobce] DubA 6b; když kto má přisahati s svědky a opovie se i s svědky, neztratí své pře TabOff 270; opowieda se [žalobce] smlúvciem, že toho déle čekati nechce ZřízVlad c1a denuntiando arbitris ante; kněží a kapitola kostela svatého Petra opověděli se na paní Machnu z Valdštejna, že…Půh 5,462 (1482); ║ prvéť sem se opověděla [Anežka z Rožmberka], že se mnú pokoje mieti nebudeš ArchČ 21,370 (1471 ?) prohlásila jsem; Dorota z Vlastislavě opověděla se jest před panem Janem z Janovic etc. JMtí o manstvie, kteréž má, že téhož manství všecku povinnost učiniti chce ArchČ 9,534 (1490) přihlásila se s nárokem na manství

3. (komu/čemu) rozloučit se (s někým n. s něčím): žádného kúta ani žádného článku u člověka neb i u hovada nenie, by sě duše tomu neopowiediela, chciec a musiec vystúpiti TkadlA 32b (~B); renunciare opowiedieti sě vel požehnati vel odpuštěnie vzieti VýklKruml 255b (L 9,61: pověděti těm, kteříž doma jsú EvOl, pod. BiblPraž, otpověděti sě těch ~Drážď, ~Ol, otpověděti těm ~Pad)